Copyright

Okolí Stach a Zdíkova

Šumava


Annín: v 18. století zde vznikla proslulá sklárna, dnes je zde brusírna olovnatého křišťálu.

Antýgl: rekreační středisko v údolí řeky Vydry. První zprávy jsou z doby krátce po roce 1500. V 2. polovině 16. stol. zde bývala huť na výrobu dutého skla. Místo bylo pojmenováno podle německého výrazu pro sklárnu o jedné vaně v nářečí (ein Tiegel - an Tigel).

Arnoštov: dříve sklářská osada, po roce 1945 byla huť zrušena.

Benešova hora: sejpy po rýžování zlata na obou březích horského potoka Běleč.

Bohumilice: obec u řeky Volyňky, první zmínky pocházejí z roku 1352. V obci je jednoduchý zámeček Skalice z 19. až 20. století. Kostel Nejsvětější trojice byl postaven koncem 13. století, po požáru byl v létech 1817 - 1818 opravován. Vnitřní zařízení pochází z 19. století. Vedle kostela stojí dřevěná zvonice. Z okolí obce pocházejí zbytky tzv. bohumilického meteoritu. Meteorit o celkové váze 57 kg byl vyorán v září 1829. 37 kg je uloženo v Národním muzeu v Praze.

Borová Lada: byla založena v 18. století jako dřevařská osada. Horská obec na soutoku Teplé Vltavy, Vydřího potoka a Vltavského potoka v 900 m n. m. je připomínána již v 16. století. V údolí Vydřího potoka je několik slatí, Chalupská slať s jezírkem je přístupná veřejnosti.

Boubín: nejvyšší hora vnitřní části Šumavy a celého českého vnitrozemí 1362 m .n. m.

Boubínské jezírko: umělá nádrž z roku 1833 pro plavení dřeva na Idinu pilu a do Lenorské sklárny.

Boubínský prales: státní přírodní rezervace 666 ha. Naučná stezka vede kolem oploceného nejcenějšího jádra pralesa. Vývoj je zcela ponechán přírodě. Území je chráněno od roku 1858.

Březník: zbytek bývalých samot. Jedno z nejstudenějších a nejdeštivějších míst na Šumavě.

Čábudze: "světácká" osada známá z lidové písně, se šumavskými lidovými stavbami. Zbytky sejpů po rýžování zlata.

Čeňkova pila: na počátku 19. století zde vznikla pila, kterou postavil na soutoku Křemelné a Vydry pražský obchodník s dřívím Čeněk Bubeníček.

České Žleby: horská obec ležící 920 m n. m. Název pochází od žlebů, ze kterých se napájeli soumaři. Ve středověku tudy vedla "prachatická" cesta - hlavní trasa důležité cesty Zlaté stezky.

Čkyně: leží na řece Volyňce, prvně zmiňovaná v roce 1243. Vlastnilo ji několik nevýznamných šlechtických rodů a stojí v ní zámek v pseudogotickém slohu. Pozdně gotický kostel sv. Máří Magdalény z roku 1370, naposledy přestavován v roce 1850.

Dobrá: osada dlouhá 3 km složená z roubených chalup v údolí Teplé Vltavy.

Filipova Huť: nejvýše položená šumavská osada. Vznikla v roce 1785 zřízením sklářské hutě na duté sklo. Později se stala dřevařskou osadou.

Horní Vltavice: horská obec při Teplé Vltavě, s kostely P. Marie, sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého. Na hřbitově hrobka sklářů Kraliků z Meyerwaldu, majitelů sklárny v Lenoře.

Horní Planá: obec u horní části nádrže Lipno s táhlým náměstím s patrovými domy. Zajímavostí je budova radnice, kostel, náměstí s parkem. Naučnou stezkou se dostaneme k rodnému domku Adalberta Stiftera, ve kterém je muzeum. Vyhlídka na Plechý a Stifterův obelisk nad Plešným jezerem.

Hus: značně rozpadlá zřícenina hradu na skalnatém ostrohu nad Blanicí. Dodnes patrné obvodové zdivo a pozůstatky valových opevnění. Dříve základna feudálního panství. Hrad byl založen roku 1341. Za husitských válek bez majitele, po roce 1440 vydrancován, vypálen a rozbořen.

Chalupská slať: největší a nejkrásnější rašeliné jezýrko v ČR s plochou 1,3 ha a plovoucími ostrůvky.

Jezerní stěna: téměř 300 m vysoká skalní stěna spadající k Plešnému jezeru.

Kamenné moře: balvanové moře ležící 200 m od Plešného jezera. Je tvořeno rozpukanými balvany porostlými kosodřevinou.

Kašperk: gotický hrad postaven jako vojenský, k ochraně stezky, při níž se těžilo zlato. Bylo to po roce 1356 císařem Karlem IV. Dnes zřícenina.

Kašperské Hory: město vzniklé jako hornická osada v 13. století. Od roku 1584 královské horní město. Ve městě muzeum Šumavy zaměřené na sklářství, hornictví a přírodu.

Knížecí Pláně: je bývalá osada, která zanikla po 2. světové válce. Uprostřed zbořeniště farního kostela Sv. Jana Křtitele je 13 m vysoký dřevěný kříž. Hřbitov byl opraven v létech 1990 - 1991.

Kvilda: nejvýše položená horská obec v Čechách, založená při cestě z Pasova v místech, kde se rýžovalo zlato.

Královský hvozd: tímto názvem byl od 14. století označován ochranný územní pás podél jz. hranic Čech a tvořil oblast zabraňující vpádu nepřátel. Natrvalo připojil toto území k Čechám Přemysl Otakar II. roku 1273 a od této doby se Královský hvozd dostával jakožto majetek panovníkův ve formě zástav v držení nejbohatších šlechtických rodů. Královskému hvozdu dominují vrcholy: Jezerní stěna (1343 m n. m.), Svaroh (1334 m n. m.), Kokrháč (1230 m n. m.) a Ostrý (1292 m n. m.).

Kubova Huť: středisko zimní i letní rekreace, dříve sklářská osada. Výchozí bod pro cestu na vrchol Boubína.

Kunžvart: zřícenina bývalého strážního hradu ke střežení Zlaté stezky a hranic. Věž byla postavena na vrcholu obrovských žulových balvanů, které tvořily ze tří stran nepřístupné stěny. Vznikl na počátku 14. století.

Laka: jezero ledovcového původu.

Lenora: obec u soutoku Řasnice s Vltavou dostala svůj název na počest kněžny Elenory, manželky tehdejšího majitele panství Jana Adolfa Schwarzenberga. Vznikla na popud skláře Jana Meyra, který zde roku 1833 zahájil přípravné práce na stavbu sklářské hutě. Zdejší sklárna byla jednou z tří posledních skláren udržujících na Šumavě dlouholetou tradici (výroba foukaného skla na vývoz).

Luzný: vrchol 1373 m n. m. s křížem tvořený holým skalnatým kuželem s kamenným mořem ze žulových kamenů porostlých lišejníkem.

Mauth: dřívější celnice na Zlaté stezce.

Milešický prales: chráněný smíšený horský les mezi Boubínem a Bobíkem.

Modrava: vznikla v první polovině 18. století jako rybářská osada. Soutokem tří potoků - Roklanským, Modravským a Filipohuťským zde vzniká řeka Vydra v 977 m. n. m. Postavením Vchynicko-tetovského plavebního kanálu mesta dochází k rozvoji obce díky těžbě dřeva. Roku 1924 zde byla postavena KČT Klostermannova chata.

Modravské slatě: nejrozsáhlejší komplex slatí na Šumavě. Nejvýznamnější nepřístupná přírodní rezervace.

Nové Hutě: dřívější sklárna na výrobu tabulového skla a předmětů denní potřeby.

Philippsreut: byl založen pasovským biskupem Philippem von Lambergem roku 1692. Kostel byl obnoven v roce 1946. V obci je přesná kopie Stožecké kaple (Tusetkapelle) z roku 1985. Je zde hraniční přechod.

Plechý: skalnatý vrchol nad Plešným jezerem na hřebenovce Plechý - Třístoličník, bez výhledu. Je to nejvyšší vrchol na české straně Šumavy. Nedaleko vrcholu Rakouská louka - mimořádně cenné horské vrchovištní rašeliniště.

Plešné jezero: druhé nejvýše položené šumavské jezero, s rozlohou 7,5 ha. Na skalisku nad jezerem ve výšce 130 m stojí památník básníka a spisovatele A. Stiftera.

Prachatice: dnes okresní město na Živném potoce pod svahem vrchu Lubína. Městská památková rezervace. Původně jen osada na Zlaté stezce, později se stala královským městem. Z památek - mohutná goticko-renesanční Dolní brána, gotický kostel sv. Jakuba, stará radnice, bývalá solnice.

Pramen Vltavy: vrchovištní rašeliniště s typickou vegetací. Zásobárna vody pro prameny.

Pravětín: na stejnojmeném potoce rýžovnické sejpy, bývalá sklářská osada.

Prášilské jezero: ledovcové jezero.

Prášily: původně sklářská osada, papírna dodávající papír pro prezidentskou kancelář (vyhořela 1933), za "první republiky" významné turistické centrum (srovnáváno s krkonošským Špindlerovým Mlýnem), v letech 1945 - 1991 téměř zničeno armádou.

Soumarský most: původně hrad a později dřevěný most na řece Vltavě na Zlaté stezce. V blízkosti jsou okopy z 30 leté války.

Schwarzenberský plavební kanál: jedna z největších a nejkrásnějších dochovalých technických památek na Šumavě. Začíná na bavorské hranici pod horou Steinberg (1021 m n. m.) Rosenauerovou nádrží a ústí zhruba po 52 km do řeky Mühl. Před nádrží pomník zakladatele a stavitele Josefa Rosenauera.

Srní: původně dřevařská osada z počátku 18. století se později stala rozsáhlou farní obcí.

Stožec: obec v údolí Studené Vltavy, dříve dřevařská osada založená v 17. století.

Strážný: obec vznikla v roce 1689 s počtem 6 domků. Obcí procházela již v roce 1833 mezinárodní silnice Praha - Pasov a vedla jím jedna z prvních autobusových linek. Nedaleko obce stejnojmenná zřícenina hradu ze 14. století jako ochrana Zlaté stezky.

Vacov: v obci novogotický kostel sv. Mikuláše.

Vchynicko-tetovský plavební kanál: umělý vodní tok o délce 14,4 km.

Vimperk: leží v údolí říčky Volyňky. Zmínky o původní osadě na Zlaté stezce pocházejí z roku 1263. V roce 1479 byla osada povýšena na město. Hrad a pozdější zámek dominuje svojí polohou na skalním ostrohu celému městu. Dnes je Vimperk významným a turisticky vyhledávaným městem.

Volary: leží v širokém údolí nedaleko Teplé Vltavy. Vznikly ve 14. století jako významná zastávka na Zlaté stezce. Město zbohatlo vybíráním cla. K zajímavostem patří tzv. "volarské domy". V jednom z nich je místní muzeum.

Zadov: osada s roztroušenými samotami ve výšce 800 - 1050 m n. m. Osídlena díky rozvoji sklářství v 18. století. Pod vrchem Churáňov meteorologická stanice, vyhlídková věž u skokanského můstku.


[Domovská stránka Stach | Domovská stránka Zdíkova | Národní park Šumava]


[Domovská stránka Retour]
Copyright © 1996 - 2014,
Retour a www.sumava.cz (Šumava.CZ)
Všechna práva vyhrazena.

Apartmány Stará Pošta Apartmány Rudík směnárna RetourEx

Šumava